close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

nebe a hvězdy, chci na nich jezdit

2. july 2020 at 9:33 | t.zofka
nebe plné hvězd
a moře plné mraků
hlava plná myšlenek
jak vzlétnout do oblaků?
Když jsem byla malá, věřila jsem, že mezi hvězdami žije i moje mrtvá babička spolu s koťátkem, který jsem zbožňovala a zemřelo. Dost možná jsem tu myšlenku převzala z Lvího krále. Vždycky jsem si s nimi povídala a doufala, že vidí všechny nespravedlnosti, co se mi dějí a jsou na mojí straně.
Teď už zas tak malá nejsem. A vím toho vlastně ještě míň, protože kam se dostanou duše mrtvých koťátek, netuším. O mrtvých babičkách nemluvě.
Ale nebe plné hvězd je pro mě stále určitá záchrana. Věřím na Vesmír. Co posíláš, to dostaneš.
A při pozorování hvězd mi dochází, že moje problémy jsou vlastně docela malicherný v porovnání s tím, jak je náš svět obrovský. A jak obrovský je Vesmír možná netuší ani samy hvězdy.
Třeba pozorují náš svět, lidi a jejich chování a nechápou.
Jak můžeme být tak nevyspělí, když za sebou máme tolik let evoluce, vědy a technologického pokroku? Proč zabíjíme jeden druhého, necháváme jedince svého druhu umírat a ničíme svět, ve kterém žijeme a který náš živí?

Když jsem byla malá, chtěla jsem být kosmonaut, vyletět do Vesmíru a založit si vlastní planetu. A kdybych přišla na nějaký způsob, asi bych do toho šla i teď.
 

štěstí

3. december 2019 at 8:45
ještě rok zpátky by to bylo něco jako mamka, škola, kámoši, to, že dýchám, že musím žít, že jsem se zase probudila, že nenávidím sama sebe, že nechci znovu a znovu každý den dokola, že nevidím naději,..
ještě rok zpátky jsem se hodně těžko prokousávala životem
a pak jsem se jednou po cestě domů zase litovala, jak je všechno na nic a jak bych radši asi ani nežila než žila to co žiju
a pak mi to došlo.
jsem debilní píča
mám kde spát, co jíst, můžu chodit, mluvit, smát se, brečet, křičet, skákat, plavat, mám kamarády a rodinu, kteří mě milujou.
tak co je?
nepotřebuju přeci k životu víc
začala jsem si vážit každý nejmenší maličkosti ve svým životě. protože na těch záleží
a v okamžiku, kdy jsem si přepla myšlení, se všechno začalo lepšit.
změnila jsem práci, která už mě ubíjela, nastoupila do nový, která mě baví, začala jsem chodit do školy, odstěhovala jsem se do bytu, kde jsem se našla a hlavně jsem se zamilovala.

naposledy jsem brečela včera večer štěstím, protože mi dochází, jak moc lucky jsem.



...
je to dost možná velice trapný článek, radši bych to téma pobrala nějak vtipně, ale úplně mi to nahrálo na můj vznáším-se-na-obláčku-štěstí mood
budte šťastní :)

lásku

26. november 2019 at 9:32
Usmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající se
Usmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající se
Usmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající se
Usmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající se
GO FUCK YOURSELF
Usmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající se
Usmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající se
Usmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající se
Usmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající seUsmívající se
 


zhubni, špeku

25. november 2019 at 23:40
Jsem tlustá.
Kdo z nás tuhle myšlenku někdy neměl v hlavě?
Časopisy plné článků, jak zhubnout, diety, tipy, triky, metody, co jít smíte a co rozhodně nesmíte. Instagram plný nádherných holek s plochým břichem a tenoučkýma nohama.
Pak se podívám na svoje rozpláclý stehna, kamkoliv si sednu a cítím svůj pupík přepadávající přes pásek a co si budem.. necítím se úplně nejlíp.
Vlastně...
Docela dlouho mi trvalo než mi došlo, že tenhle ideál krásy, který nám všude cpou, není vůbec pro mě. Být hubená musí být určitě super. Ale za jakou cenu? Ne všichni prostě máme dáno vypadat jako kostíci.
A to je v pořádku.
Nechci trávit život tím, že se budu omezovat ve všem, co mám ráda.
Ani tím nechci propagovat: jooo sereme na to, buďme všichni tlustí!
Chci tím říct, že ať jsi špekáček nebo tyčinka, záleží mi spíš na tom, jestli se na mě při pozdravu usměješ a poprosíš, když něco potřebuješ.
Pak si mě klidně sněz i s botama.

kdybychom měli křídla

24. november 2019 at 10:31
Podle mě není nikdo, kdo by si nikdy nepředstavil, jaké by to bylo mít křídla.
Pokud nemáte panický strach z výšek, tak nemůže být lepšího pocitu než se prostě sebrat, odrazit se od země a letět. Pryč ze svého malého pokojíčku, ze školní třídy, kanceláře v práci. Od lidí, od problémů, od svého života. Na chvíli se vzdálit a mít nadhled.
Třeba bychom pak více chápali, jak jsou naše problémy malicherné.
Kdybych mohla, hned ted bych se zvedla, otevřela okno a letěla. Někam pryč z města, z toho neustálého hluku, někam do ticha přírody.
Zase na druhou stranu, když se nad tím tak víc zamyslím a létat bychom mohli všichni, bylo by na nebi celkem přeplněno. Byly by závody v létání světa, rekordy, kdo vyletí nejvýš nebo doletí nejdál. (což nevím úplně, jak by se hodnotilo, když by člověk obletěl zeměkouli kolem dokola. Pak by se to počítalo na kolečka třeba.) Kulturisti v posilovnách by cvičili křídla bohatí by měli Gucii křídla, chudí by mohli létat jen do nižších výšek. Měli bychom nějaké záchytné nebeské stanice, kde by jste se zastavili na cígo a kafe.
Vlastně z ekologického hlediska by to mohlo být celkem super. Nepotřebovali bychom auta, ani tolik místa na zemi, protože bychom si mohli udělat si svět v oblacích.
To bych měla i reálnou šanci se v létě aspoň trošku opálit, kdybych byla blízko slunci.
Kdybychom měli křídla, chtěli bychom mít žábry, abychom mohl plavat pod vodou. Vždycky chceme to, co nemáme a já si myslím, že mít jenom nohy je fajn. Létat můžeme v letadle a křídla přenecháme ptákům.
Přece jenom, nám to soužití se zemí moc nejde a bůhví jak bychom vycházeli s oblohou.

Where to go next